Semtěš
Semtěš

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.
 

Starkočský lom

Chráněné naleziště „Starkočský lom“ byl za předmnichovské republiky lom, kde se těžil kámen pro výstavbu okresních cest na čáslavsku. Nyní to je význačná paleontologická a mineralogická lokalita s výskytem fialově červených krystalů almadinu v rule. Klasická lokalita české křídy, která patří ke kutnohorskému krystaliku. Nachází se zde zkamenělý mořský korál Isis miranda a houba Gribrospondia, jediná v Čechách. Je to nejbohatší a nejzajímavější naleziště křídových zkamenělin na Čáslavsku. V zatopeném lomu se v padesátých až sedmdesátých letech koupali děti ze Starkoče a Lovčic, protože ve svých obcích neměly vhodné koupání. Byla zde velmi teplá voda a šikmo položená skála, na které bylo možno si lehnout. V současné době značně poklesla hladina spodní vody, lom je téměř vyschlý a tak se zde prohání pouze chráněné ještěrky. Nyní je celý zarostlý křovím a je špatně přístupný.
 

"Čertův důl"

Další zajímavostí v okolí Starkoče je „Čertův důl“. Říkalo se mu též „Modlící důl“. Tajně se zde scházeli v dobách náboženské nesvobody bratři ze Starkoče, Semtěše, Lovčic, Podhořan, Lipovce, Vinař a Ronova se svým kazatelem Janem Podolským. Při jednom setkání byli vyzrazeni, unikli však tajným východem z rokle. Od těch dob je nazýván čertovým dolem, protože jen ten mohl „kacířům“ pomoci uniknout. Všechny tyto události popisuje Josef Ptáček, učitel ve Starkoči, ve sbírce Kytička pověstí . K čertovému dolu se váží i další historické události. Proběhlo zde historicky první veřejné cvičení členů Sokola Starkoč a to 20. července 1922. Dále zde sehráli ochotníci 24. června 1923 divadelní hru A. Horákové „ O hvězdném šuhaji“, která pojednávala o M. R. Štefánikovi.

 

Kamajka

Klasická paleontologická lokalita české křídy s hojnou faunou útesových vápenců se nachází v katastru obce Chotusice

 

Skalka

Geologická rezervace v katastru obce Žehušice leží v opuštěném lomu a je chráněná pro komplexní průzkum české křídlové pánve

 

Zbyslavská mozaika

Chráněné území v katastru obce Zbyslav, rulová skála se znatelnými stopami příboje křídového moře. Povrch skály je ohlazen mořským příbojem a je pokryt vápnitým tmelem s pravidelně mozaikovitě rozloženými oblázky

 

Litocha

Studánka se nachází 800 m SZ od obce Litošice. O studánku se starají místní (Klub osamělých turistů), kteří zde umístili návštěvní knihu a plastovou krabičku na nožičce, v které jsou dva hrnky. Na víku krabičky je text pověsti o třech divých ženách, která se k studánce vztahuje.

 

Obří postele

Obří postele jsou skalním útvarem a zároveň vrcholem s nadmořskou výškou 284 m v Železných horách asi 1,5 km jižně od obce Zdechovice.

Obří postele jsou uskupením žulových skalních výchozů vytlačených ledovcem (moréna) a rozpadajících se na jednotlivé balvany tvořící nevelké návrší v lesním masívu na plochém hřebenu Chvaletické pahorkatiny. Největší a zároveň nejvýše položený balvan o délce šesti metrů nese název Duchna. Přístup

Kolem Obřích postelí je vedena modře značená turistická trasa spojující asi 300 metrů vzdálené stejnojmenné rozcestí s obcí Zdechovice. Z rozcestí dále vede zelená turistická trasa do Bernardova nebo Semtěše a žlutě značená trasa do Morašic. Název Obří postele nese i turistický okruh charakteru naučné stezky s výchozím a koncovým bodem ve Zdechovicích, který okolo vedoucí trasu využívá. Přímo u skalního útvaru se nachází turistické odpočívadlo a informační tabule.

 

Aplikace V obraze

V obraze

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Počasí

Počasí dnes:

12. 11. 2019

Bude zataženo, od JZ postupně občas déšť nebo přeháňky, v Čechách od 600m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C, na Moravě a ve Slezsku 5 až 9°C. Noční teploty 4 až 0°C.