Adresa:
Obecní úřad Semtěš
Semtěš 17
286 01 Semtěš
ID datové schánky: b25akg7
IČO: 00640395
Úřední hodiny
PO 8:00-11:00 16:00-18:00
ST 8:00-11:00 14:00-16:00
Historie
Semtěš - 10 km severovýchodně od Čáslavi
Ves Semtěš leží na úpatí Železných hor, na pomezí Středočeského a Pardubického kraje. Historie jejího osídlení sahá do mladší doby kamenné. Zachovány jsou i stopy po hradištním osídlení v době železné. Název Semtěš pochází od Semitěchova dvora. První zmínky jsou z r.1355, kdy zde měl majetek Rubín ze Skalice a ze Semtěše.
V průběhu 14. až 15 stol. jsou zde uváděni zemanští majitelé ze Semtěše jako Weigel, Aleš, Petr nebo Jetřich. V souvislosti s nimi sice existence tvrze v Semtěši není doložena písemnými prameny, ale stavební charakter věže, která se dosud zachovala, nasvědčuje tomu, že vznikla za některých z uvedených majitelů, na přelomu 14. nebo 15. st. snad jako ochrana solné stezky. V Semtěši se nachází i další zbytky tvrze (tvrziště) v severovýchodní části vsi, v místě lidově nazývaném "Na zámku". Toto tvrziště je zřejmě předchůdcem současného zbytku semtěšské tvrze, která stojí přímo v obci.
Jádrem semtěšské tvrze byla, do dnešní doby zachovalá, věž. V jejím přízemí byl prostor zaklenutý gotickou klenbou a přístupný gotickým portálem od západu. Ostatní podlaží věže byla oddělena jen dřevěnými stropy a vzájemně propojena žebříky nebo dřevěnými schody. Obytný prostor byl pravděpodobně ve druhém patře. Podobu ostatních částí tvrze a jejího opevnění již nelze rekonstruovat.
Koncem 15. stol. se Semtěš stala příslušenstvím žehušického panství a písemně je poprvé připomínána v této souvislosti r. 1542. V té době vlastnil panství Václav Žehušický z Nestajova.
Poslední zmínka o tvrzi je z r. 1558 kdy Žehušice (a i Semtěš) kupoval od Karla ze Žerotína Zdeněk Meziříčský z Lounice. Tvrz, která v té době nesloužila jako šlechtické sídlo, nechali nový majitelé zpustnout. V jejím areálu postupně vznikaly vesnické domky a stavební materiál byl rozebírán na jejich výstavbu. V 18. stol. byla zpustlá věž upravena na kovárnu. V té době byl prolomen i nový vchod do přízemí a původní zazděn.
Teprve v r. 1915 byla věž opravena a zastřešena, ale již o rok později o tuto střechu přišla při vichřici. Kovárna byla v tomto objektu až do r. 1950. Po jejím zrušení byl opět zazděn východní vchod a obnoven původní. Věž byla poté využita jako příslušenství sousedního domku, z jehož chodny je dnes do věže vstup.
Jak již bylo uvedeno, v Semtěši se nachází ještě jedno tvrziště, které stojí na menším ostrohu, který je na východní straně v úrovni okolí a na ostatních jsou strmé svahy do údolí. Místo se jmenuje Hradiště a Husinec. Celý areál tvrziště je rozdělen příkopy a valy na nevelké, vlastní elipsovité tvrziště a rozsáhlejší "předhrádí". Příkopy a valy se dosud zachovaly.
Gotická tvrz
Ve středu obce Semtěš se nachází gotická věžovitá tvrz z 1. pol. 14 stol. zvaná "Bašta", opuštěná po r. 1558.
V 18 stol. zřízena ve věži kovárna. V letech 1997-98 byla věž jako jediná dochovaná část tvrze rekonstruována a
upravena na rozhlednu.
"Bašta" je hranolová věž, vysoká 22 m, s portálem a arkýřem, uvnitř s dřevěnými patry propojenými žebříky.
Vylídka: po Čáslavské kotlině a na západní část železných hor.
Evangelický kostel
Evangelický pseudogotický kostel byl postaven v letech 1860-1863 na místě staršího toleračního kostelíka z
r. 1783. Evangelický kostel patří k největším v Čechách, scházelo se zde až 500 věřících.
Pelíškova síň
V r. 1784 byla postavena škola, v r. 1935 k ní přistavěna spolková místnost - Pelíškova síň, později využívaná jako zimní modlitebna. Nazvána byla po Janu Pelíškovi (1850 - 1916) - faráři. Patřil k iniciátorům založení Sboru dobrovolných hasičů (1890), Spolku divadelních ochotníků a Kampeličky.
Osobnosti
František Dobiáš (1901 ve Velimi - 1985 v Poděbradech), bratr Josefův, studoval gymnázium v Kolíně a teologii v Praze, v Basileji a v Paříži, farář a senior v Semtěši, kde 1. ledna 1942 vystavil falešné křestní listy třem parašutistům - spolupracovníkům atentátníků na Heydricha – Bartošovi, Valčíkovi a Potůčkovi. Když byl Alfréd Bartoš pronásledován gestapem, zastřelil se a křestní listy byly u něho nalezeny. Farář Dobiáš je zatčen 26. června 1942 a vězněn. Prošel Terezínem a koncentračními tábory v Buchenwaldu a Dachau. Ani třídenní pobyt ve sklepě o hladu a nahotě, bití a trýznění ho nedonutily, aby řekl pravdu. – V Dachau se sešel s velimským ing. Jaroslavem Peřinou. Dne 29. dubna 1945 byl tábor osvobozen armádou generála Pattona. – Senior Dobiáš sloužil ve sboru v Semtěši do svých 65 let, potom odešel na odpočinek do Poděbrad, kde i zemřel. Je též pochován ve Velimi spolu s bratrem Josefem a rodiči. – Rod Dobiášů (Tobiášů) je zapsán ve Velimi již v r. 1786.
Jan Pelíšek 18.01.1850 Olešnice na Moravě + 16.06.1916 Semtěš
Evangelický kněz, básník, dramatik, umělecký překladatel.
Působnost: Semtěš, Vanovice, Basilej, Vídeň
Evangelický kněz, básník, dramatik, umělecký překladatel.
Působnost: Semtěš, Vanovice, Basilej, Vídeň
Josef Pelíšek 21.08.1889 Semtěš + 17.05.1969 Praha
Básník a umělecký překladatel. Povoláním úředník Ministerstva zahraničí. Vydal několik básnických sbírek: Těsnou branou (1919), V tříšti chvil (1919), K životu (1926), a také dva soubory fejetonů Úzkou cestou (1919) a Paběrky (1926). Svou původní tvorbu uzavřel básnickou scénou Příchod loutek (1929) a vzpomínkami a úvahami V druhé zahraniční armádě (1929).
Působnost: Čáslav, Praha
Básník a umělecký překladatel. Povoláním úředník Ministerstva zahraničí. Vydal několik básnických sbírek: Těsnou branou (1919), V tříšti chvil (1919), K životu (1926), a také dva soubory fejetonů Úzkou cestou (1919) a Paběrky (1926). Svou původní tvorbu uzavřel básnickou scénou Příchod loutek (1929) a vzpomínkami a úvahami V druhé zahraniční armádě (1929).
Působnost: Čáslav, Praha
Náměty a připomínky : semtes@semtes.cz
